Pondělí 30. 6.
Z důvodu vytrvalého deště a s ohledem na zdraví dětí byl první den tábora zrušen, stav počasí je však zachycen ve fotogalerii
Úterý 1.7.
Druhý den začal s o to větším nasazením a snahou vše zameškané dohnat....
Den začal na místě srazu seznámením s denním programem, základními informacemi pro rodiče i všech 39 účastníků a slalomem mezi psími exkrementy. První den většinou nebývá o kilometrech, ale spíše o vzájemném seznamování a kontrole jízdních kol. Hned na první zastávce v areálu Policie ČR bylo proto provedeno jejich překontrolování. Pár odstrašujících příkladů je ve fotogalerii a věříme, že zítra budou po upozornění rodičů všechna nezaslepená řídítka a roztřepená lanka zadních brzd opravena.
V areálu Policie si děti prohlédly policejní auto, všichni byli za jízdy změřeni radarem a někteří vyzkoušeli i neprůstřelnou vestu. Vybraným chlapcům byl změřen profesionálním přístrojem i zbytkový alkohol, ale tentokrát to dopadlo dobře a bez ztráty bodu jsme tak mohli pokračovat směrem k hasičskému záchrannému sboru, kde následovala nejprve svačinka. Zde nám kromě již tradiční prohlídky vozového parku, vybavení a ukázky přenosu raněného byl předveden zbrusu nový přírůstek do vozového parku – požární Trabant COMBI s žebříkem, který je schopen dosáhnout výšky až 2,5 metru! Po krátkém přesunu následovala škola rybaření. Dvě skupinky vylovily dohromady 14 ryb, které však neměly správnou míru, proto byly vpuštěny zpět do křišťálově čistého rybníčku Hnědka a krátkým přesunem jsme přejeli k motorestu u benzinky, kde byl očekávaný oběd. Po něm jsme odjeli gránickým údolím ke Spálenému mlýnu, kde jsme pokračovali přestávkou na nanuky a limonády. Potom program pokračoval hrou, která připomínala kombinaci plážového volejbalu, přehazované, vybíjené a ragby (všem se to ale líbilo). Výjezd na cyklostezku na ulici Pražská a příjezd na místo srazu byl tak pro všechny šťastným zakončením prvního dne.
Fotogalerie - 1. 7.
Středa 2. 7.
Středa nás na srazu přivítala teplotou 19 stupňů, což zrovna nevypadalo na tropický den, ale mohli jsme bez problémů vyrazit vstříc naplánovanému programu. Děti byly rozděleny do 2 skupinek podle věku a výkonnosti a organizovaným přesunem přes pár křižovatek jsme zamířili směr Kuchařovice. Projeli jsme kolem meteorologické stanice, u jejíž brány byla přivázaná koza, která nám zbořila zažitý mýtus, že počasí může předpovídat pouze rosnička. Příjemnou lesní cestou jsme po nasazení několika spadených řetězů (což už bylo méně příjemné) dojeli na kraj lesa, který sousedí s golfovým areálem v Těšeticích, který byl naší první větší zastávkou. Nejprve šli odpal trénovat ti starší, zatímco mladší si mezitím zasoutěžili v hodu granátem. Používanou munici budeme reklamovat, protože žádný z granátů nevybuchl a akustický doprovod jsme si museli vyrábět sami. V obci sice spustili sirény, ale nejspíš to nebylo kvůli nám, ale kvůli pravidelné zkoušce sirén každou první středu v měsíci. A zatímco se skupinka mladších cyklistů přesunula ke golfovému odpališti, starší stihli ještě navštívit areál Pomony Těšetice (bez účasti fotografa, který se věnoval těm mladším). Společně jsme se opět sešli na obědě v jídelně místní mateřské školy. Následoval krátký přesun do bio-koupaliště v Banticích. Bio v tomto případě znamená, že o kvalitu vody se zde starají filtrační vrstvy, na nichž žijí bakterie čistící vodu a vodní rostliny, které je zásobují kyslíkem. Podle sdělení paní správcové jsou pouze dvě koupaliště tohoto druhu v České Republice. Voda byla opravdu velmi osvěžující a její teplota 17 stupňů odpovídala letošnímu poněkud chladnějšímu začátku letních prázdnin, to však nevadilo v plné využití všech místních atrakcí, resp. jedné skluzavky o délce úctyhodných 3 metrů. Jen co se děti osušily a převlékly, začal lehký deštík, který sice nebyl naštěstí tak vydatný, abychom zmokli, ale stačil na pokropení prašné polní a posléze lesní cesty tak, aby se neprášilo a lépe se nám po cestě domů dýchalo. Nejmladší účastnice – 3,5 letá Lucinka po cestě domů usnula, k žádné cyklistické nehodě však nedošlo, protože se vezla ve vozíčku za kolem. Další čtyři nejmenší účastníci byli vzhledem k času a počasí přiblíženi do místa srazu klubovým vozidlem a ráno avizovaných 17:00 hodin jako čas návratu jsme s přehledem stihli. Takže zase zítra v 9:00 na známém místě.
Fotogalerie - 2. 7.
Čtvrtek 3. 7.
Čtvrtý den začal konečně tou správnou letní teplotou. Dopoledne bylo určeno hrám a dopravním soutěžím připravených v místech, kterému někteří neinformovaní optimisté říkají znojemský obchvat. Pokud by tam náhodou někdo nikdy nebyl, jedná se o cca 2 km dlouhý úsek asfaltové silnice od Nové nemocnice směrem na obci Suchohrdly, s dokonalým asfaltovým povrchem a nulovým provozem, protože ve všech možných místech nájezdu na tuto komunikaci jsou vysypány hromady hlíny. Prostor je tak již několik let využíván jako ideální místo pro jízdu na kole, in-line bruslích, popř. k běhání. Desítky znojemských dětí se tu naučilo jezdit na kole a pro cyklisty se dá tento „obchvat“ využít i pro přesun směrem od Městského lesíka do Kuchařovic s vynecháním jednoho nepříjemného kopce.
Takže zhruba uprostřed tohoto místa, nejblíže souběžné polní cesty, po které byl přivezen potřebný materiál a tekutiny, byly vybudovány 4 stanoviště, na kterých se postupně vystřídaly skupinky dětí, jejichž sestavení bylo kvůli různým zájmům, sympatiím, nesympatiím, rodinným vztahům, přátelským vztahům a různým lobby poměrně velkým oříškem, ale nakonec se povedlo.
Na prvním stanovišti byl detailně zkontrolován stav kol – drobné opravy a seřízení se prováděly přímo na místě, potom následovala soutěž dvojic v pomalé jízdě - řada dětí se závodními ambicemi měla s touto disciplínou velké problémy. Třetí, velmi oblíbenou soutěží byla jízda na cyklo kuriozitách, které máme v rámci letošního 20. výročí cyklo klubu dlouhodobě zapůjčeny od p. Martina Zehnala. Po pokusech na kole s názvem „baletka“ (u kterého zatáčí zadní kolo) jsme naznali, že sebou nemáme tolik obvazového materiálu, aby mohla soutěž vůbec proběhnout a proto byla soutěž zredukována na jízdu na minikole – kdo dojede nejdál. Většina soutěžících si tzv. „ustlala“ pár decimetrů za startem, ale našlo se pět soutěžících, kteří ujeli vytyčenou trať v délce 25 metrů celou, a kdybychom je nezastavili, jedou možná ještě teď….. Posledním stanovištěm byla slalomová a překážková dráha na čas s penalizací v případě vynechání nějakého záludného prvku. Soutěže se protáhly až téměř do oběda, takže jsme vynechali původně plánovanou návštěvu Křížového sklepa a stihli jsme přesně dojet na domluvený oběd. I když i dnes se našli šťourové, kteří měli k jídlu výhrady, bylo jich minimum, protože kuřecí řízek s bramborem a palačinka s limonádou oslovila převážnou většinu hladových cyklistů a spousta z nich si i přidávala. Následoval krátký přejezd terénem na koupaliště Pohoda v Únanově. Voda měla 24 stupňů a mohla tak konečně začít pořádná koupel. Před ní však ještě oslavila dnešní narozeniny jedna z účastnic, která všechny podarovala domácími mufinkami a na oplátku ji všichni účastníci popřáli - bylo to docela veselé - kdo by nechtěl mít na narozeninách pár polonahých kluků a slečen? Po vydatné koupeli, jízdě na tobogánu a nezbytném nanuku následoval přesun zpět na místo srazu. Na zítřejší den hlásí ještě o pár stupňů více, nezapomeňte proto dětem přibalit ručník a plavky, ať nemusíme improvizovat jako dnes.
Fotogalerie - 3. 7.
Pátek 4. 7.
A je tu konec. Týden uběhl jako voda, teploty se z deštivých pondělních 12 stupňů vyšplhaly na pátečních slunečných 30 a do cíle jsme dorazili bez problémů a bez zranění (respektive vše co je pod 15 stehů a není to zlomené, se v cyklistice nepovažuje za úraz).
Ráno jsme vyrazili jižním směrem, protože první plánovaná zastávka byla na ulici Vídeňská, kde jsme si prohlédli nové sanitky rychlé zdravotní pomoci umístěné ve staré nemocnici (ještě že to není naopak). Odborný výklad přizpůsobený věku posluchačů zaujal, protože byl doprovázen praktickými ukázkami a kdo měl zájem, vyzkoušel si, jak se leží v sanitce, na nosítkách, co je to fonendoskop a jak se měří srdeční tep. Z tiskárny v sanitce pak vyjel dlouhý záznam – chvíli jsme se obávali, že se jedná o účet poskytnuté nadstandardní péče nehrazený zdravotní pojišťovnou, ale byl to pouze EKG záznam jednoho z účastníků cyklotábora.
Výklad a ukázky byly tak vyčerpávající, že musela následovat svačinka a odměna ve formě čokoládovo-karamelových bonbónů jedné nejmenované značky. Další zastávkou byl areál firmy Správa a údržba silnic na ulici Kotkova. Tam jsme zkoukli vozový park, o kterém jsme si chvíli mysleli, že jsme omylem vstoupili do muzea a zkontrolovali jsme, jak jsou silničáři nachystaní na zimu. 4.000 tun soli na jedné hromadě vypadá opravdu dostatečně, zejména teď v červenci. Po chvíli jsme se prostřídali s druhou skupinkou a zamířili přes ulici do firmy Elektrokov. Zde bylo nutné dbát zvýšené opatrnosti, protože se jedná o výrobní prostory se spoustou drátů, plechů a strojů. Uhlídat 35 párů všetečných rukou nebylo jednoduché, ale prošli jsme bez problémů jak vlastní výrobou, tak navijárnou a lakovnou transformátorů, kde spousta dětí celkem oprávněně tvrdila, že to tam nevoní. Krátkým přesunem do firmy, zabývající se mícháním betonových směsí jsme zakončili dopolední program a podél řeky Dyje jsme dojeli po letos nově otevřené cyklostezce do restaurace Eden na oběd. Odtud to bylo coby kamenem dohodil (a zbytek dojel na kole) na znojemské koupaliště, kde nás přivítala voda o teplotě 26 stupňů. Určitě bychom na toboganech, skluzavkách a dalších atrakcích vydrželi déle, ale čas stanovený pro návrat se neúprosně blížil a tak jsme v 15:30 nasedli až na jednu výjimku na kola a vyrazili do cíle. Tou výjimkou byla jedna dívenka, které ušel vzduch. Nejednalo se o žádné společenské faux paux, ale o obyčejný defekt předního kola, který jsme vzhledem k času nemohli na místě opravit a byla tak i se svým kolem do cíle přepravena klubovým autem.
Na závěr proběhlo vyhodnocení, rozdání odměn a došlo i na přípitek na šťastný návrat.
Fotogalerie - 4.7.
