Informace

Příměstský cyklotábor I. turnus 8. - 12. 7. 2024

Detaily k přihlášení na I. a II. turnus tábora ZDE

Reportáž z jednotlivých dní + fotky z průběhu tábora ....po rozkliknutí článku



Přípravy na tábor jsou v plném proudu, kromě plánování programu na jednotlivé dny, míst, kde budou cyklisté jíst nebo kde se můžeme vykoupat, to máme podobně jako loni pestřejší o to, že díky deštivému počasí nám kopřivy, bodláky a různé keře a rostlinky podél terénních cestiček narostly trošku víc jak obvykle, ale my to zvládneme. 

Pondělí 8. 7.   - reportáž z prvního dne

A je to tu - pondělní ráno nás sice nepřivítalo typicky letním počasím, ale hlavně že neprší a jdeme na to. Všechny děti dorazily na sraz včas, proběhly poslední pokyny rodičům a hurá do parku, kde jsme si rozdali reflexní vesty a hlavně byli všichni poučeni o základech bezpečné jízdy na kole. Letos dopadla prohlídka kol velmi dobře, jen 2 lanka (jedno u zadní brzdy a druhé u přehazovačky) by chtěla trošku poupravit a opatřit koncovkou. Výhodu má také nejmladší účastník letošního tábora - čtyřletý Dan - nemůže totiž utrhnout řetěz, protože žádný nemá - jeho kolo má totiž řemenový převod! Také s námi dnes pojedou na řidítkách 2 kačenky :-) 

Vyrážíme pohromadě nejprve k rychlé záchranné službě. Tam nám ukázali, odpověděli na vše na co jsme se zeptali a v průběhu naší návštěvy byly dokonce dva výjezdy. Na dokončení prohlídky a výkladu nám poté zbyl takový malý přírodní úkaz - živá lékařka. Personálu je totiž tak málo, že na celý okres Znojmo slouží jediný lékař, zbytek zajišťují řidiči záchrannáři. Děti si ošetřili několik fiktivních zranění a přesunuli jsme se o kousek dál k profesionálním hasičům. Zde proběhla nejprve důležitá činnost - snězení dopolední svačinky a hned poté nám kamarád cyklista, který je zároveň profesionálním hasičem ukázal jak se sjíždí po tyči při zásahu, co vše mají v několika autech, automobilový žebřík vysoký 40 metrů, nezapomněl ani na léta v kanceláři chovanou užovku a poprvé v historii jsme také nahlédli do zázemí, ve kterém je sklad chemických obleků, dýchacích masek včetně těch plynových, používaných ještě v 80-tých létech minulého století na branných cvičeních ve školách. Viděli jsme také velkou pračku na hasičské oblečení, šicí stroj (který na rozdíl od ostatních přístrojů a zařízení nemá prý kdo obsluhovat) a nakonec jsme si poslechli sirénu hasičského auta. Děti si ještě několikrát uhasili hořící hájovnu, udělali jsme společné foto a Gránickým údolím jsme sjeli do kempu Beach u Louckého kláštera na oběd.

K obědu byl řízek s mladými bramborami, voda s citrónem a pro některé nanuk navrch. Těm nejmenším bylo potřeba pomoci s nakrájením masa, jinak nebyl žádný problém a mohli jsme se tak vrhnout na odpolední aktivity. Tou první bylo splavování řeky Dyje, ti menší na raftu, větší se postupně vystřídali ve dvou kánoích.  Poté následovala soutěž na šlapacích kárkách  po předem vyznačené dráze, kde museli jet startující nejen rychle, ale i couvat a nedotknout se přitom žádného z kuželů vyznačujících trať, jinak to znamenalo trestný bod a někteří "experti" jich nasbírali přes 20. Proběhla odpolední svačinka a doplnění tekutin. Zatímco ti menší si ještě vyzkoušeli umělecké výtvory na šlapacím výtvarném kole, starší vyrazili Gránickým údolím přes tunýlek pod tratí na Citonice a Cínovou horu do cíle, kde jsme se v 16:00 hod. všichni sešli. 

Dnešní den to bylo necelých 19 km (ti mladší o něco méně) a zítra nás čeká jízda směr Těšetice a koupání v Banticích.

FOTO

Úterý 9. 7.   - reportáž z druhého dne

Druhý den - krásné sluncem zalité ráno - všichni byli včas na startu a můžeme vyrazit. Dnes nás čekal delší přesun a tak jsme hned vyrazili severním směrem po cyklostezce k Nové Nemocnici. Hned na semaforu u bývalých lázní jsme narazili na řidiče s diagnózou BMW - snažil se projet na červenou a střetl se s naší skupinou uprostřed přechodu, na kterém nadávajíce z otevřeného okénka navíc rovnou zastavil. No nic - krev netekla...ale vyslechl si svoje. Ujeli jsme ale jen necelých 200 metrů do míst kde končí cyklostezka na ulici Stanislavova a na jejím konci stál napříč výjezdu z cyklostezky s plnou žlutou čárou pod koly auta další skvělý řidič - tentokrát s mobilem v ruce....i ten si vyslechl pár "slušných" nadávek (vždyť s námi jely děti :-) a upozornění na pravidla silničního provozu a pokračovali jsme přes Městský lesík, kolem obou Kaolinek a přes polní cestu kolem vinohradu směrem k Únanovu. Tady do třetice vyběhl z chatky u vinohradu nějaký velmi "příjemný" sedlák, kterému strašně vadilo, že jedeme po jeho sice neoznačené cestě, ale nemáme tam co dělat a kdyby měl po ruce vidle, tak nás určitě propíchl. Vykřikoval, že zítra cestu rozorá, tak jsme mu popřáli, ať se mu v těch 35C příjemně orá a jeli pryč. Potom už to bylo celý den bez konfliktu, ti mladší jeli do Těšetic přes meteorologickou stanici nad Kuchařovicemi přímou cestou lesem, ti starší vyrazili nejprve na workoutové hřiště v Únanově a odsud cestou, která není ani na mapě (ale správný vedoucí ji zná) lesem směr archeologické vykopávky u Těšetické přehrady. Jako každý rok jsme zde zastihli studenty historie z brněnské Masarykovy univerzity, kteří zkoumají zdejší naleziště z doby Neolitu (cca 7.000 let staré). Dostali jsme výklad v cizím jazyce (student ze Slovenska), dozvěděli se, že jsme svědky jedinečného objevu dětské kostry, proto pracovali všichni v návlecích a rouškách, aby nedošlo ke kontaminaci nálezu a bylo možné odebrat použitelnou DNA. Zajímavé povídání, ale nás čekal ještě kus cesty, společné foto na Těšetické přehradě a přes hřiště hurá na oběd. V místní jídelně pro nás měli připravenou rajskou polévku s rizoto se sýrem. Tentokrát to do dětí nepadalo tak jako včerejší řízek, někteří se v jídle rýpali podobným způsobem jako ti dopolední archeologové v hlíně, ale najedli se nakonec všichni a hurá na koupaliště. Jedná se o bio koupaliště bez chemického čištění, u kterého v průběhu minulé zimy došlo k obnově "filtračního" zařízení, které tvoří speciální rostliny a vybrané druhy rákosí. Voda 26 a vzduch 30 stupňů, k tomu ovocná svačinka. Ta byla spojena se soutěží - děti se musely na připravené ovoce dívat alespoň 10 minut a teprve potom si mohli vzít a vrhnout se na to (10 minut to samozřejmě nevydrželi :-) Po dostatečném vykoupání, proplavání a vzájemného se házení dovody (zejména ti starší) a nezbytném nanuku v místním stánku se nachýlil čas k odjezdu. Čestmír si v tu chvíli navlékl černé chirurgické rukavice a všichni čekali, co se bude dít - nic hrozného - v autoledničce donesl pytlovaný led a každému dal do bidunu patřičný přísun ledových kostek, aby pití vydrželo na zpáteční cestu alespoň trošku chladné. Menší tradičně vyjeli s asi 45 minutovým náskokem první, ti starší vyrazili až před 16:00 hodinou. Tři nejmenčí prckové byly naloženi do auta, ve kterém dva z nich okamžitě vytuhli a usnuli. Po menší zastávce nad Kuchařovicemi se nedaleko Městského lesíka obě skupinky dojely a v avizovaném čase dorazili do cíle na Komenského náměstí. Velcí najeli necelých 45 km, ti menší o cca 10 km méně. 

Zítra nás čeká cesta do Kinderweltu, koupání ve Vrbovci a opět krásné počasí 

FOTO

Středa 10. 7.   - reportáž ze třetího dne

Středeční ráno nás přivítalo jasnou oblohou a již na startu bylo 33C. Čekal nás delší přesun na Hatě do Family City, kterému ale stejně ještě minimálně 2 generace budou říkat Kinderwelt. Z místa srazu jsme vyjeli společně, abychom projeli k řece Dyji a odtud se naše cesty rozdělily. Ti menší pokračovali prakticky přímou trasou přes Sedlešovice a kolem polního letiště v Novém Šaldorfě do Chvalovické sklepní uličky, kde si udělali pauzu a dali dopolední svačinku. Ti větší to vzali oklikou směrem k tunelu pod Kraví horou, před ním však odbočili vlevo a polními cestami prakticky kopírovali železniční trať ze Znojma do Šatova - ne však doslova. V jednom místě byl tunýlek, za kterým ještě na jaře vedla cesta. Tady to však na rozdíl od včerejšího zemědělce z Únanova, který určitě rozoráním cesty jen vyhrožoval, protože by se tam potom neměl sám jak dostat, vzali vážně a dál jsme proto pokračovali vysokou trávou po kraji pole plného 2 metrových slunečnic. Prostě takové pěkné zpestření cesty. Středem vinohradu jsme potom kopírovali část trasy zaniklého závodu Vinařská 50, zahlédli jsme Šatovskou kostelní věž a podél potoka Daníž jsme pokračovali na největší dětské hřiště na okrese ve Chvalovicích. Tam si zájemci vyzkoušeli pumptrackovou trať, na jejíž stavbu ve Znojmě pořád marně čekáme, vyzkoušeli prolézačky, ale hlavně dali si sváču. Před 11. hodinou přijela "rychlá rota" v podobě místních dobrovolných hasičů, kteří se na hřišti starají mimo jiné i o správné zastřižení trávy a odvoz odpadků. Nám zbýval do cíle poslední kus cesty, ale pan vedoucí vymyslel zkratku přes pole s makovicemi (kterou v době svačinky osobně projel - přece nepovedeme děti do neznáma :-) Po chvilce jsme dorazili na Hatě do rodinného města (jak se nedávno Kinderwelt přejmenoval). Děti vyfasovaly zelené pytlíčky s tokeny a vyrazili na atrakce. Někteří zůstali kvůli teplotě ve vnitřních prostorách, jiní tu vyčleněnou hodinku využili na venkovních atrakcích, ti starší s praktikanty byli i na motokárách. Pan vedoucí si nechtěně vyzkoušel i aplikaci Záchranka - po focení dětí nezamkl telefon, vložil si hod do zadní kapsy dresu a hádejte, co se aktivovalo za aplikaci - no přeci Záchranka! Takže asi 10 minut nepřetržitě volal na číslo 155 aniž by o tom věděl. Záchranáři kontaktovali manželku vedoucího, že její manžel volá z Kinderweltu záchranou službu a ona zajistila ukončení hovoru. Ale vyzkoušeli jsme, že aplikace Záchranka funguje skvěle a doporučuji si ji nainstalovat (ale zbytečně nevolat :-)

Úderem 12. jsme se přemístili na oběd, který je pro zdejší "dětské" centrum typický - hamburger, hranolky a Cola - klasiku si tady zkrátka nedáte. Ale dětem chutnalo a protože rtuť teploměru stále stoupala nahoru, byl nejvyšší čas doplnit tekutiny a vyrazit bývalou vojenskou cestou (tzv. signálkou) směr Dyjákovičky a Vrbovec, kde nás čekalo koupaliště. Voda 29C, vzduch 37C - naši početnou skupinku jsme umístili do stínu mezi ostatní návštěvníky koupaliště, kteří pochopili, že jim skončil klid, kvůli kterému tam někteří přišli. Několikrát jsme se vykoupali, zahráli si přehazovanou, dali ovocnou svačinku, někteří přidali nanuka a kolem 15:30 vyjeli ti menší směr Znojmo, starší je s 1/2 hodinovým odstupem následovali. 3 nejmenší cyklisté byli z Vrbovce staženi autem, protože necelých 40 km pro větší a cca 30 km pro menší bylo v dnešním horkém dni dost náročných. Zatím byly naše výlety bez defektu, i když dnes ne tak docela. Po odevzdání dětí se část vedoucích přemístila na zmrzlinu k bývalým městským lázním a po chvíli tam dorazila jedna z účastnic tábora s prázdným zadním kolem, tak ji s tím přece pomůžeme - evidentně procvaklá duše putovala do baťůžku a nová na kolo - když to umíte, je to za chvilku hotové. A ještě jedno upozornění rodičům - viz. poslední dnešní fotka - svačinky balte dětem do něčeho jiného než je obyčejný ubrousek. Po půldenním pobytu v baťužku se nalepí na všechno a děti pak nechtějí tu papírovou svačinku jíst :-) 

Zítra jedeme směr Havraníky (kde bude oběd) a Hnanice, kde bude ve vnitřním bazénu Hotelu Happy Star koupačka.  

FOTO

Čtvrtek 11. 7.   - reportáž ze čtvrtého dne

Dnešní ráno nás přivítalo příjemnými 25C. Čestmír tentokrát musel vyměnit vozidlo a na sraz přijel dnes už historickým klubovým vozidlem Škoda Octavia I z roku 2004, které podle pavučiny u zpětného zrcátka vytáhl ráno někde z kopřiv :-) Ale kdyby se našel nějaký šťoura, tak auto normálně jezdí a má i platnou technickou prohlídku. Na kolech jsme se společně přesunuli pod Kraví horu, kterou každá ze skupinek překonala po svém. Zatímco ti menší použili oficiální cyklostezku po asfaltové cestě kolem Lucasovy vily nahoru, po které částečně jeli a částečně tlačili, ti větší to vzali hned od začátku pěkně výživnou cestičkou kolem Cendelínové studánky, která pokračuje mezi plotem posledních zahrádek a náspem železničního mostu až nahoru. Obě skupinky potom (v jiném čase) navštívili Špalkovu vyhlídku s výhledem na vinice Kraví hory směřující jižním směrem k Novému Šaldorfu. Menší pokračovali přes Konice a Popice, kde navštívili místní hřišťátka, posvačili a nad obcí Havraníky uspořádali u místního rybníčku soutěž v pomalé jízdě. Ti starší naopak Konice i Popice lehce objeli a vydali se na Seasfieldův kámen, kde je krásná vyhlídka na údolí řeky Dyje a hlavně svačinka. Po ní jsme sjeli k obci Havraníky, přes kopeček s názvem Skalky, na kterém je umístěno snad 20 antén mobilních operátorů a lokálních poskytovatelů internetu, jsme přijeli sklepní uličkou do Šatova. Z něj jsme pokračovali terénem do míst, kde pořádáme v červnu jeden ze závodů VZP CUP a kde se jezdí tradiční silvestrovský cyklokros. Přes další sklepní uličku - tentokrát v obci Hnanice jsme dojeli k vinohradu, přes který už to bylo kousek do Kempu v Havraníkách, kde jsme měli oběd. Pečené kuře s rýží tentokrát chutnalo téměř všem, aby kuře plavalo, zapili to nikoli chlazenou dvanáctkou, ale citrónovou vodou a někteří přidali navrch nanuka. 

Po obědě nás čekal celkem krátký přesun do hotelu Happy Star, kde jsme měli domluvené koupání v místním bazénu s vířivkou. Kola jsme si schovali do místní kolárny, která má kapacitu minimálně 50 kol, ale projektant, který stavbu navrhl z polykarbonátu zapomněl na větrání, takže umístit vevnitř kolo do stojanu, sundat přilbu, rukavice atd. byl úkol stejně náročný, jako by jste se potápěli do 10 metrové hloubky. Nicméně bazén i s vířivkou byly krásně čisté, teplé a pouze pro nás. Tradičně jsme náš pobyt ve vodě zakončili "bublinkami v bublinkách", neboli dětským šampaňským servírovaným dětem přímo do vířivky. Po opuštění bazénu jsme museli řešit výměnou duše jedno prázdné přední kolo a potom jsme si zajeli do nově otevřeného Krámku u Kováře v Hnanicích, kde mají kromě kovaných ozdob do domácnosti k zakoupení domácí šťávy (které jsme ochutnali), marmelády a různé doma vyráběné pochutiny. Protože čas se nachýlil, vydali jsme se na cestu zpátky - menší jeli přímo přes Kraví horu, následovanou výšlapem / vytlačením slavného Tremperku (který se oficiálně jmenuje Napajedla), ti větší do vzali lehce oklikou a ke Znojmu se přiblížili vinohradem končícím u tunelu Kravák v Novém Šaldorfě. V rozmezí pár minut jsme se tak celí a zdraví sešli před 17:00 hodinou v cíli. Starší namotali cca 45 km, ti menší asi polovinu.

Zítra nás čeká poslední den, který bude z pohledu ježdění spíše odpočinkový, ale máme naplánováno spoustu aktivit, koupání na plovárně Louka a v 16:00 hodin vyhlášení v kempu Beach Club, kde provozujeme naše cyklistické infocentrum s půjčovnou kol a koloběžek.    

FOTO

Pátek 12. 7.   - reportáž z pátého dne

Dnes nám do toho ráno chtělo počasí hodit vidle, ale nepovedlo se. Program jsme proto rozjeli podle plánu - nejprve návštěva Kovošrotu, kde je z důvodu vysokého rizika krádeží zákaz fotografování, přesto jsme na povolených místech pár fotek udělali. Ukázali nám, jak rozřezávají 3 roky starou větrnou elektrárnu z Rakouska, protože s dotacemi už na sebe vydělala a nastupuje nová technologie - to je ukázka zdravé ekologie v praxi. Zajímavý byl i analyzátor kovů, který umí provést rozbor kovových materiálů - vypadá jako malý laserový radar, stojí necelý milion Kč a úspěšně jsme ho vyzkoušeli na karabině, u které jsme si mysleli že je z hliníku. Potom jsme se přesunuli do Autocentra Psota, které kromě celé řady aktivit provozuje zejména mezinárodní kamiónovou dopravu - ukázali nám zbrusu nový kamión Scania, který má 12 litrový motor, 460 koní, spotřebu kolem 25 litrů a nádrž na 1400 litrů, takže bez problému zvládne Znojmo - Francie a zpět bez tankování. Děti si vyzkoušeli i to, jak se cítí v návěsu kamionu uprchlíci a už jsme se přesouvali do dalšího areálu - tentokrát do firmy FCC, která se zabývá odvozem a tříděním odpadů. Nejdříve svačinka, potom prohlídka třídírny odpadů, nezbytné foto u slisovaných plastů, zvážení na váze a hurá na kola. Menší vyrazili na cyklostezku u Dobšic, aby si vyzkoušeli jízdu zručnosti a chvilku si pohráli, ti starší stihli na hodinku, která zbývala do oběda, vyrazit na takový menší 12-ti kilometrový okruh cestami, po kterých prý nikdy nejeli :-) Přesně ve 12:30 jsme se sešli dle dohody v Penzionu Eden v Oblekovicích, kde nás čekala zeleninová polévka a plněné bramborové knedlíky se zelím. 

No a potomu hurá na koupaliště Louka - tedy nejprve jsme si nechali kola a věci, které nepotřebujeme ke koupání v Infocentru a vyrazili jen s plavkami, ručníky na plovárnu, která má poslední dobou pověst nejméně bezpečného koupaliště v republice. Ne že by problémy dělali jen ti s tmavší pletí, ale většinou tomu tak je. Dnes jsme tam 2 černé sice zahlédli, ale měli na zádech nápis Městská policie a to byl také nejspíš důvod, proč byla naše zkušenost a zážitky z koupaliště velice pozitivní. Všichni si dostatečně zaplavali, vydováděli i nějaké mlsky zakoupili. Přiblížila se však 16:00 hodina, na kdy bylo plánováno oficiální ukončení tábora - to proběhlo za účasti rodičů ve zrychleném režimu, protože se blížila další (dnes už druhá) bouřka a všichni se snad stihli dostat domů za sucha (vedoucím starších a autorovi těchto článků ano :-). S kilometry to bylo dnes slabší, ti starší měli lehce přes 20 km, menší cca polovinu, ale hlavně že se to všem líbilo. Takže zase někdy příště. 

FOTO  


| Autor: Luděk Jelínek | Vydáno dne 24. 06. 2024 | 181 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server